Pavel Doskočil

texty

Mystifikace pravdou neboli Spánek rozumu rodí příšery

Stojíme v prostoru, který nese jednotící myšlenku. Není to koncept jednoduchý, snadno vyjádřitelný, možná to není ani jednamyšlenka, spíše pocit, názor, konfese, filozofie… Galerijním prostorem prochází osa života a smrti, která rozděluje modelový svět mezi domácí prostředí, kuchyňské zátiší, obytné prostory a svět vnější, svět zdání, svět umělecký. Objekt sporák a vařič stojí v protikladu k pomníkům a reliéfům vyrobeným z kuchyňských propriet, nejčastěji smetákových násad. A aby naše vnímání nebylo pokoušeno takto prostým výkladem, jsou tu také dvě bílé Kúrosky, tři černí Panové, instalace Koupání, která je už určitým logem umělce, Kubistická krychle a prapodivná domácí zvířátka, jež jsme nakloněni pokládat za roztomilé, mírně nadbytečné domácí spotřebiče. Na zdech se barevně rýsují Krkonoše mezi reliéfy ze světlého dřeva a černé gumy.
Centrální kvadrant ovládá figura umělce, nese stopy po jeho těle a je jeho stínem, některým partiím posloužilo vlastní tělo autora jako matrice. Dvojník, alter ego, klon, či homunkulus sedící na taburetce je oblečen v kusech ze sochařova skutečného šatníku. S jednou zvláštností – na rukou má navlečeny ponožky. Znamená to, že v ateliéru umělce je zima ? Či jde o podobenství nemohoucnosti, parabolu neschopnosti prosadit se, mít vliv, účastnit se života na tomto světě uměleckém ? Vždy jako bychom měli možnost volit z několika možných výkladů – jednoduše lapidárního a rafinovaně artistního. Který nás však mystifikuje pravdou ?
Instalace je úvahou o umění, s nímž se volně prolíná motiv domova a údělu (regionálního) umělce. To jsou hlavní nosná témata Pavla Doskočila, směry, k nimž se sbíhají nitky významů všech jednotlivých soch-objektů i jejich vzájemných vztahů.  
Goyův Spánek rozumu budí příšery a Capricos byly inspiračním zdrojem, zároveň comix, populární literatura, minimalismus a vůbec celá naše doba, doba superstars.
V dějinách umění je dobře známý zájem o formální řešení kompozice na tématu koupání, kdy se akty rozhazují po obrazové ploše jako klády. Tak je také – ovšem v prostoru a takřka doslovně - vytvořeno Velké koupáníumělce je vtipným zhodnocením situace okolo jeho vítězství v ulrichovské soutěži a zároveň navazuje na sarkasmy klasických sochařů. Ti nechávali své personifikace údělu a postavení umělce zoufale požírat palety či odpočívat ve smrti zapomnění.   Pavla Doskočila. Pomník s nápisem Úděl
Asi nerozluštíme, proč na zdi visí reliéf s Batmanem i imprese Krkonoš, proč Kukačky připomínají znak slovenského státu, prostě je to tak. V reálném životě tento druh surreality opravdu funguje, asi jako když mezi sbírkou nahrávek Toma Waitse zazní Čert na koze jel…
A proč protiklad k bělostným dolním končetinám „Ladies of Antika“, neúplným ženským reprezentacím zvaným Kúrosky, tvoří zrovna Faunovéanimus, bůh – sex, ten ví, že dokud je cítit vůně, trvá naděje na věčný život… A není pomyšlení na nesmrtelnost skrze umělecké dílo přímo ďábelská myšlenka ? , faustovští pokušitelé, černočerní Mefistofelové a animální Panové ? Jejich vzájemný vztah je přímo lahůdkový. Pan má ve tváři neurčitý, leč trochu zatvrzelý výraz. Zdá se, jako by nasával vůni … jako kdyby po čichu, snad intuitivně hledal směr, kudy se v příští chvíli pootočí kolo osudu. Pan, hrdina pokušitel (z písně, jež se hrála v době, kdy se sochař narodil), právě odložil svou vábící píšťalu. Pan, jediný bůh, kterému nebyl nikdy vztyčen žádný chrám, bůh – Poslední skaut, bůh - kozel, bůh -
Výsostným tématem uměleckého světa je kubismus, je skutečnou novou filozofií prostoru a milníkem v chápání umění. Kubistická krychlepolystyrenového odpadu od domácích spotřebičů do sádry. Jsou tu kubisté čekající na autobus, kubisté sediči a hlediči na TV, a v nejvyšším patře kubisté-muzikanti. Model světa obývaný médiem – přijímačem a vysílačem, který – jak už to média mají ve zvyku, dominuje pohyblivým obrazem statické instalaci. je tak světem sama pro sebe. Světem trojúrovňovým, obydleným specifickými bytostmi – jimiž by měli být kubisté, ale v nichž vidíme spíše designované držáky na doutníky, vzniklé zalitím
Ženský svět nezastupují jen sošné Kúrosky, Stěna s motivem madony a rohem jednorožce je stěnou-objektem. Fenomén ženského světa je charakterizován jako tichý démon, pozorovaný a pozorující, dekorativní a designový, hmotně skutečný i z legend pramenící. Těžko říct, kudy se bude ubírat panenství Madony v přítomnosti faksimile narvalího rohu a reliéfu Rakety variující některé motivy Mapplethorpových fetišistických fotografií.  
Ani domácí prostředí, domov – který zastupuje kuchyně, není ďábla prost. Společným jmenovatelem je oheň. Znamená teplo domova, je alchymickým prostředkem transformace materie, přeměny podoby. Párků na guláš, chemických igrediencí ve velké dílo… Křídlo umělecké s domácím spojuje jednoznačně nesmrtelnost. Právě ona byla cílem veškerého alchymického snažení, jehož vedlejšími produkty jsou zlato, slivovice a šelak. Velké dílo – jak jsou výsledky nigreda, albeda a rubeda nazývány – to je metafora par excellence pro dílo umělecké. A to bývá rovněž poukázkou na život věčný…
A takto se kola osudu točí instalací od pojmu k významu, od sochy k objektu, od umělce k domovu, od živoucího světa k meditaci a introspekci.
 
                                                                                Martina Vítková

Posledni komentare
08.06.2012 15:27:58: Harry_Styles have you been promoting Apple mackintosh, Harreeeeh? Hehehe... jak wypozycjonowac stron...